6.6.1. Bretton-Woodský systém
Bretton-Woodský systém (1944-71) – v tomto systému bylo zlato postaveno do pozice duálního vládce spolu s dolarem. Všechny parity ostatních měn byly vztahovány k silnému dolaru. Dolar byl po válce totiž jedinou relativně silnou a nerozvrácenou měnou, a tak se ostatní měny nemusely obávat výkyvů. Parity měny nebyly vztaženy ke zlatu jako dříve, ale k $, protože zlata bylo po válce málo. Ovšem, ale i hodnota dolaru musela být nějak stanovena, a tak parita $ byla vztažena ke zlatu ( 35 USD za trojskou unci zlata ). Tento systém zkrachoval v období Vietnamské války, kdy americká ekonomika utrpěla značné ztráty a hodnota dolaru byla oslabena válečnými výdaji. BW systém byl obecně pevným a přizpůsobivým systémem, což byla jeho výhoda. Od pádu BW jsou ceny měnových kursů stanoveny na základě floatingu.
6.6.2. Mezinárodní měnový v fond (IMF)
Mezinárodní měnový v fond (IMF) – založen spolu s Bretton-Woodským systémem v roce 1944. Princip spočívá v tom, že členské země přispívají do tohoto fondu tím, že mu půjčují své měny a ten je pak půjčuje zemím, které mají problém s platební bilancí.
6.6.3. Světová banka
Světová banka – je financována členskými zeměmi podle svého ekonomického významu. Poskytuje mezinárodní půjčky a financuje ty projekty, které nejsou financovány soukromými bankami a jeví se jako prospěšné.
6.6.4. GATT (General Agreement on Tarifs and Trade)
GATT – dohoda o clech, 70. léta. Její následník – Světová obchodní organizace (WTO) s cílem postupného snižování a odbourávání cel a jiných překážek obchodu; prosazování zásad nediskriminace, tj. stejného postupu vůči všem členům dohody a reciproční (vzájemné) poskytování výhod; nereciproční zvýhodnění ekonomicky slabších zemí.
