2) REÁLNÉ
– v případě, že hlavní dlužník nesplácí úvěr, vyžaduje banka svou pohledávku pomocí určité reálné věci.
Zástava – jde o movitou věc nebo právo, které dlužník předává bance. Banka tyto zástavy uvolní jakmile dlužník svůj závazek uhradí. Nejčastější druhy zástav: cenné papíry, cennosti, zboží, autorská práva.
Předání věcí do vlastnictví – dlužník převede vlastnictví své movité věci na banku. Aby však mohl dlužník movité věci používat dochází mezi bankou a dlužníkem k ujednání o pronájmu těchto věcí. Vlastníkem je tedy banka, ale dlužník na základě nájmu tyto věci může používat.
Postoupení pohledávek – dlužník přenechává – postupuje bance pohledávky, které mu vznikají za odběrateli. Postupnou úhradou pohledávek bance, klesá dlužníkovi poskytnutý úvěr.
Hypotéka – dlužník zatěžuje svou nemovitost dluhem ve prospěch banky. Hypotéka – nemovitost zatížená dluhem, tzn. že dluhem je zatížen majetek dlužníka, ne dlužník sám. Zatížení nemovitostí musí být provedeno vždy úředním zápisem v pozemkových knihách. Může se tedy stát, že dědic dědí nemovitost i s hypotékou.
Dlužník kromě úvěrového zajištění musí mít s bankou ochranné smluvní ujednání o tom, že svůj majetek nebude zastavovat dalším věřitelům, o tom že movitost ve vlastnictví neprodá apod.
