E. Centrální bankovnictví
Struktura Fedu
• v 19. století bankovní paniky
• 12 regionálních FRB (NY, Chicago, Richmond, SF…) – brání mocenské centralizaci Washingtonu
• Rada Fedu + 12 prezidentů regionálních bank (vybrán předseda)
• Rada guvernérů (7 členů jmenovaných prezidentem)
• Federální výbor pro otevřený trh (FOMC) – 12 členů
• předseda Rady guvernérů
• nezávislá vládní agentura, korporace ve vlastnictví bank, zodpovědný Kongresu a prezidentovi
• GB – The Bank of England (odpovědná vládnímu kabinetu), BDR – Bundesbank (nezávislá)
Přehled operací Fedu (nástroje):
operace na otevřeném trhu – nákup či prodej vládních obligací, může tak snížit bankovní rezervy = nejdůležitější stabilizační nástroj
politika diskontní sazby (sazba, za kterou si členské banky mohou půjčit od Fedu rezervy) – jestliže vypůjčené rezervy rostou, vypůjčují si banky od Fedu a tím vzrůstají celkové bankovní rezervy (vypůjčené i nevypůjčené)
zákonné rezervy – požadavky na ně (chce-li Fed rychle změnit finanční podmínky, zvýšení požadovaných poměrů vede k zpřísnění úrokových podmínek)
navíc regulace úrokové sazby
