Předpokládejme

Předpokládejme, že v zemi došlo k fiskální expanzi financovanou peněžní emisí a tyto kroky nebyly vládou předem ohlášeny. Fiskální expanze byla neočekávaná. Agregátní poptávka vzroste a křivka AD se v grafu posune doprava. Neočekávaný růst vládních nákupů vyvolá na trhu statků převis agregátní poptávka nad nabídkou a růst cen. Firmy růst cen interpretují jako růst relativních cen jejich produkce a jsou ochotny vyrábět více. Při vyšších cenách reálné mzdy poklesly. Firmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přirozené míře. Proto firmy mírně zvýší nominální mzdu (reálná mzda je stále nižší než před růstem cenové hladiny). Zaměstnanci růst nominálních mezd chybně interpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladinu P0) a nabídnou více práce. Výstup ekonomiky tedy krátkodobě roste na úroveň Y1. V dlouhém období zaměstnanci i firmy rozpoznají svůj omyl, přizpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovni potenciálního produktu.

Pokud by fiskální expanze a její financování peněžní emisí byly předem ohlášeny, výstup ekonomiky by zůstal i v krátkém období nezměněn. Ekonomické subjekty by totiž okamžitě přizpůsobily očekávání (začaly by očekávat vyšší cenovou hladinu).

Předpokládejme nyní, že vládní deficit, vyvolaný fiskální expanzí, je financován půjčkou od domácích subjektů ekonomiky (vláda emituje vládní dluhopisy, které prodá domácnostem). Růst vládních výdajů je v tomto případě v tomto případě doprovázen úplným efektem vytěsnění výdajů soukromých. (Křivka AD se neposouvá).