c) Politická ekonomie Karla Marxe (1818-1883)
Vystudoval filosofii a právo, byl silně ovlivněn Hegelovou filosofií (ale jeho dialektický idealismus si nahradil dialektickým materialismem), dalším zdrojem byl D. Ricardo. Vliv měli i utopičtí socialisté (Fourier) nicméně ty on odmítal – nechtěl utopii ale vědecký socialismus.
Ke společnosti přistupuje jako k soustavě, která prochází nepřetržitým vývojem a vývoj je zdrojem pohybu a změn.
historický materialismus – každé zřízení obsahuje přežitky minulých poměrů a zárodky nové společnosti, společenské řády se střídají, společenský řád je normální, pokud odpovídá dosažené úrovni výrobních sil.
– kapitalismus vnímá jako soustavu, která historicky nutně vznikla, je nepřirozená a je také předurčena k zániku.
– hlavním tématem jeho politické filosofie bylo vykořisťování – jako nevyhnutelný důsledek soukromého vlastnictví, proto mělo být odstraněno (komunismus) → společné vlastnictví.
Základem výrobního způsobu je stupeň rozvoje výrobních sil a tomu odpovídající úroveň výrobních vztahů.
výrobní síly (= úroveň výrobních metod a charakter kooperace) procházejí procesem permanentního zdokonalování.
výrobní vztahy (= společenské poměry za nichž se vyrábí a mezilidské vztahy ve výrobě) zůstávají naopak delší dobu stabilní.
