Veškeré hospodářství znamená společnost
„Veškeré hospodářství znamená společnost; poznávati hospodářství znamená poznávati společnost. Proto jest starý spor o metodu hospodářské vědy nakonec pouze a jedině sporem o definici poměru hospodářství a společnosti, tj. sporem o definici hospodářství jakožto součásti společnosti. Hospodářství není totiž ničím ‚o sobě’, jest pouze jednou oblastí široce rozvětvené lidské společnosti … národní hospodářství není samostatný, uzavřený celek pro sebe, nýbrž pouze částí většího celku – společnost … Proto není národohospodářská věda samostatnou vědou, nýbrž nalézá svůj základ v teorii nadřazeného celku, společnosti“ (Chytil, 1938, s. 88).
Na toto vysvětlení navázal zdůrazněním, že jsou dvě teorie (různá pojetí) společnosti, a to individualismus a universalismus, z nichž ta první ovládla téměř výlučně hospodářskou vědu.
Ve druhé části provedl Chytil kritickou analýzu Spannovy nauky a rozbor začal ujasňováním významu slova metoda s vědomím možného užití v nejrůznějším významu (metoda kausální, teleologická, normativní, universalistická, induktivní, deduktivní, srovnávací, statistická, experimentální atd.). „Všem je společné, že jsou určitým postupem, určitým způsobem postupu. Různiti se mohou tedy v tom, čeho jsou postupem“ (tamtéž, s. 104). Zdůraznil, že praktické nauky či úsudky jsou empirické.
