Pohyb devizových rezerv
Pohyb devizových rezerv je takto přímo spojen s pevným devizovým kursem a intervencemi na jeho udržování.
Proto je uvedená definice salda platební bilance vhodná zejména pro země, jejichž měna má fixní devizový kurs
a ještě více pro ty, jejichž měna není plně konvertibilní – a to je právě Česká republika1). Pro zemi s měnou, jejíž
kurs volně plave, tato definice není příliš relevantní, neboť při absenci oficiálních intervencí na devizových
trzích se devizové rezervy nemusí vůbec měnit.
Stejně jako jednotlivec se i celá země může dostat do deficitu, když utratí více než vydělá. A stejně jako
jednotlivec, tak i celá země si potom musí buď vypůjčit nebo snížit své bohatství, aby mohl být tento deficit
financován. Když určité zemi vznikne deficit z obchodních transakcí, říká se tomu deficit obchodní bilance.
Tento deficit může být financován buď „vypůjčením si“ či „vyinkasováním dluhů“ v zahraničí, tj. přebytkem
„kapitálové bilance“ nebo v případě, že ani to nebude stačit, převedením části bohatství země do zahraničí, tj.
přebytkem „rezervní bilance“. Za bohatství zde považujeme oficiální devizové rezervy země (devizy, zlato,
SDR). Přebytek „rezervní bilance“ v tomto případě znamenal deficit platební bilance.
