Rozpad závěrů původní Phillipsovy křivky
Rozpad závěrů původní Phillipsovy křivky v 70. letech zpochybnil tuto křivku jako obecně použitelný nástroj
pro účely ekonomické teorie i pro účely hospodářské politiky. Přesto není možno přijmout názor, že neexistuje
určitý vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Platí pouze to, že je třeba rozlišovat dlouhé a krátké
období a inflaci očekávanou a neočekávanou. V dlouhém období neexistuje žádný trvalý vztah mezi mírou
inflace a mírou nezaměstnanosti, ekonomika se vrací zpět na svou přirozenou míru nezaměstnanosti. Pro
zastánce aktivní hospodářské politiky tento závěr představuje špatnou zprávu – za nižší míru nezaměstnanosti
nelze „zaplatit“ vyšší mírou inflace!
13.3 Nová klasická makroekonomie
Na učení M. Friedmana v 70. letech kriticky navázala makroekonomická škola, která je nejčastěji
označována jako nová klasická makroekonomie (dále NKM). Na monetarismus tato škola navazuje
zdůrazňováním důležitosti peněz, přístupem z pohledu teorie všeobecné rovnováhy, předpokladem pružných
cen, tezemi o neúčinnosti aktivistické makroekonomické politiky a důrazem na úlohu očekávání. Namísto
koncepce adaptivních očekávání však ve svých modelech používá hypotézu racionálních očekávání3).
