Podpory v nezaměstnanosti
Podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky a ostatní transfery mají podobný účinek. Jde-li ekonomika do
recese, zvyšuje se počet nezaměstnaných. Díky vyplácení podpor v nezaměstnosti nedojde k takovému poklesu
spotřebních výdajů, jako by došlo v případě, kdy by tito lidé ztratili jakýkoli příjem. V recesi jsou tedy podpory
v nezaměstnanosti automatickým nástrojem expanzivní fiskální politiky, který působí proti poklesu agregátních
výdajů.
Automatická fiskální politika zmírňuje cyklické kolísání ekonomiky jen částečně. Vlády proto ke stabilizaci
svých ekonomik používají rovněž neautomatické aktivní nástroje. Fiskální politika, která je prosazována
záměrnými a konkrétními opatřeními státních orgánů, se nazývá diskreční fiskální politika nebo fiskální
politika s volností rozhodování. Jejími nástroji neboli diskrečními stabilizátory jsou záměrné změny státních
výdajů (zvýšení výdajů na některé veřejné statky nebo organizování veřejných prací) a daňových sazeb.
Diskreční fiskální politika je aktivní a proto i hlavní složkou fiskální politiky.
