Místo a úloha fondů ve struktuře veřejných financí

DEF.: fondy, kde se uplatňuje účelová vazba mezi určitým druhem příjmů a příslušnými výdaji- resp. možnost jejich využití na financování pouze předem stanovených druhů potřeb.
Existují různé klasifikace fondů dle různých kritérií. Např. podle cílového zaměření a charakteru aktivit se fondy člení na hospodářské a veřejně prospěšné, podle rozsahu působnosti na státní, regionální a municipální, případně na národní a mezinárodní apod.
1. První skupinu tvoří státní účelové fondy, které jsou zaměřeny na financování určitého segmentu veřejného sektoru jako je např. kultura nebo na oblast ekonomiky, kde trvá zájem státu na ovlivňování výrobních resp. tržních podmínek jako je tomu např. v zemědělství.
2. Druhá skupina zahrnuje fondy a instituce státní podpory podnikání, které se již pohybují na hranici veřejných financí a tržního sektoru, neboť v řadě případů pracují na komerčním principu. Nicméně jejich primární cílovou funkcí není dosahování zisku a kromě toho získávají zdroje nejen na finančním a kapitálovém trhu, ale také z veřejných rozpočtů.
3. Třetí skupinu reprezentují privatizační fondy, které jsou institucemi dočasného charakteru typickými pro postsocialistické státy uskutečňující transformaci k tržní ekonomice.
4. Čtvrtou skupinu představují tzv. svěřenecké fondy, což jsou sociální fondy pojišťovacího typu nekomerčního charakteru. Z hlediska mezinárodního sledování a komparace jsou svěřenecké fondy a zpravidla většina státních účelových a privatizačních fondů započítávány do veřejných rozpočtů. Naopak vládní agentury se pohybují na rozhraní veřejných financí a nepřipočítávají se k úhrnnému objemu národních veřejných rozpočtů.