Střední volič – Median Voter

Jedinci se budou lišit, co se týče úrovně jejich preferencí. Jak můžeme vysvětlit vznik rovnovážného stavu při hlasování jedinců s různými úrovněmi preferencí?
Při analýze rovnováhy, která nastane při rozhodování prostou většinou hlasů nejprve uvažujeme jednoduchý příklad: Máme tři jedince s různým příjmem. Předpokládejme, že čím bohatší jedinec, tím více upřednostňuje vyšší státní výdaje. (to platí všeobecně pro jednotné zdanění, ale nemusí vždy platit pro proporcionální či progresívní zdanění). Gp je preferovaná úroveň chudých, Gm těch se středním příjmem a GR těch nejbohatším. Gp je menší než Gm, které je menší než GR. Protože výdaje se zvyšují nad Gp užitečnost chudých klesá. Proto chudí preferují Gm před GR. Naopak bohatí zatím dávají přednost GR před Gm nebo Gp jasně preferují střední úroveň výdajů Gm před nízkou úrovní upřednostňovanou chudými, Gp. Nejprve uvažujeme volbu mezi Gp a Gm. Obě vrstvy jedinců – se středním i vyšším příjmem volí Gm, takže vítězí. Nyní uvažujme volbu mezi Gm a Gr; jasně obě vrstvy jedinců – se středním i nižším příjmem preferují Gm před Gr, takže Gm zase získává dva ze tří hlasů. Obecněji, uvažujme situaci, kdy s Gm srovnáváme jiné nižší úrovně než je Gm. Obě vrstvy jedinců – s vysokým příjmem i se středním příjmem budou preferovat Gm. Naopak pokud jde o kteroukoliv úroveň výdajů mírně vyšší než Gm obě vrstvy – s nízkým příjmem středním příjmem budou preferovat Gm. Proto Gm získá většinu hlasů v porovnání s jinými úrovněmi výdajů. Střední volič je jedním z těch, z jehož pohledu se počet jedinců preferujících vyšší úroveň výdajů (jedince s vysokými příjmy) vlastně rovná počtu jedinců preferujících nižší úroveň výdajů (jedinci s nízkými příjmy). Obecný závěr, který jsme právě vyvodili je: rovnovážná úroveň výdajů při rozhodování prostou většinou hlasů je ta úroveň, kterou upřednostňuje střední volič.