II. Daňová soustava- daňové ráje. III. Závěr

Občas se doslechnu o nějakých daňových rájích, ale to bude asi jenom pohádka.“
„Pro nás rozhodně,“ přidají se ostatní.
„Ale slyšel o tom někdo? Kde a proč vznikají?“ nedá za vyhranou Honza.
„Nejvíce frekventovaným motivem jsou daňové úspory“ začne další přednášku Pavla.
„Tato skutečnost je způsobena neúměrným zdaněním ve vyspělých zemích. Daňové ráje se dnes nazývají (offshore /na volném moři/ finanční centra). Tento termín označuje zem, která kromě daňových úlev nabízí i další výhody pro podnikatele: vyspělou infrastrukturu, legista-tivu, vymahatelnost práva, rozvinutý bankovní systém atd.
Po druhé světové válce se v Evropě začal prosazovat model sociálně solidárního státu se stále progresivnějším zdaněním. Začal růst ekonomiky, tisíce podnikatelů zvyšovaly obrat i hrubé zisky, o které je však připravoval stát ve stále větší míře.
Některé země proto využily poptávky firem po liberálnějším prostředí a vsadily na zákono-dárství vstřícné zahraničním společnostem. Jejich legislativa klade důraz na:
– ochranu aktiv společnosti a jednotlivce
– maximální diskrétnost a anonymitu
– minimální zásahy ze strany úřadů
Sázka na nízké daně se daňovým rájům vyplatila. Přestože jde většinou o země se zaned-batelnou rozlohou a malým počtem obyvatel, prokazují vysoké ekonomické výkony (např. Bermudy, Bahamy, Kypr atd.).
Podle nashromážděného majetku patří offshore centra Hongkong a Kajmanské ostrovy mezi pět největších finančních center světa.
Daňové ráje využívají renomované společnosti, banky či peněžní fondy. Již hrubý zisk ve výši jednoho milionu Kč tvoří zlomovou hranici, při níž se vyplatí uvažovat o přenesení sídla firmy do daňové oázy. Náklady na zřízení firmy se pohybují od 3000,-$ výše a firmu lze založit téměř na počkání.
Udržovací roční poplatek se pohybuje okolo 100 tisíc korun ročně, což je u firmy s miliono-vým hrubým ziskem pouhých 10% na místo 24%, které by zaplatil na dani ze zisku.
Skoro všechna klasická offshore centra nevyžadují aby offshore společnosti vedly účetnictví, prováděly audit, výroční zprávy nebo zdaňovali své výnosy procentuální sazbou, jak ji známe z ČR. Zdanění výnosů obvykle spočívá v pouhém uhrazení přijatelné paušální daně. Podstatná pro založení offshore společnosti může být také výrazně nižší úroveň administrativních povinností. V masovém měřítku bývají zahraniční společnosti z daňových rájů využívány pro tzv. ochranu majetku před nároky budoucích nároků a věřitelů. Ochrana investorů a anony-mita vlastníků může být někdy rozhodujícím faktorem při investování. Je obrovskou výhodou v počáteční fázi akvizic (přírůstků) využít anonymity společnosti, u níž nejsou veřejně známí vlastníci. Na podobné bázi spočívá ochranná anonymita proti zájmu státních byrokratických aparátů či organizovaného zločinu.“

III. Závěr

„Vážení spolužáci, velmi nerad Vás tahám od krásného snění o daňovém ráji, ale přiznejme si, že v té naší malé zemičce to takové nikdy nebude a my, pokud se nechceme stěhovat, se budeme muset smířit s tím, jak to „ti nahoře“ vymyslí a odsouhlasí. Samotný člověk je malý pán na to, aby ovlivnil chod celé země a ve spolupráci s ostatními málo kdy docílí toho, čeho chtěl. Nečinně přihlížet, co se okolo děje není taky ideální řešení, ale snad trochu více šetří nervy. Doufejme tedy v to, že jednou nastane situace, kdy budeme schopni donutit zástupce legislativy společně a racionálně uvažovat o smyslnosti a nesmyslnosti některých zákonů a tedy i daní a nebudeme se pak muset zabývat jejich kritikou a rozborem na jednom z dalších setkání.“ ukončil debatu spolužák Karel.