6. Marginalistická revoluce (1871) – vznik neoklasické ekonomie
Marginalistická revoluce – změna paradigmatu v ekonomickém myšlení, klasická politická ekonomie nahrazena moderní ekonomií.
Charakteristiky: (rozdíly oproti KPE)
– odmítnutí hodnotové teorie KPE a konstrukce nové subjektivní teorie hodnoty
– zkoumání jevů z pozice jednotlivců, individualismus jako výchozí metoda přístupu
– v klasické ekonomii byl ústřední postavou kapitalista, pro marginalisty byl ústřední postavou spotřebitel
– orientace na poptávkovou stranu ekonomiky, cena na trhu je závislá na ochotě kupujícího.
– klasikové se zajímali o ekonomický růst, kdežto marginalisté zaměřovali svou pozornost na alokaci omezených zdrojů
– marginální analýza otevřela prostor pro systematické využívání matematického aparátu
– největším přínosem směru je teorie mezní užitečnosti (počátky v díle W. Jevonse, C. Mengera a L. Walrase), dále teorie mezní produktivity
pozn. teorie mezního užitku a teorie mezní produktivity představují dvě stránky teorie hodnoty
pozn2. mezní užitečnost – přírůstek uspokojení ze spotřeby poslední jednotky statku.
