II. Daňová soustava ČR- poplatky
ale ve skutečnosti:
Poplatky:
Jsou povinny platit fyzické i právnické osoby.
Mohou se vybírat na území České republiky.
Dělí se na:
a. Soudní – je jím zpoplatněn určitý úkon soudu
b. Správní
c. Místní – například za psa, za lázeňský pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupné-ho, za ubytovací kapacity, za povolení vjezdu do vybraných částí měst, za provozování výherních a hracích automatů …
d. Ostatní – například dálniční známky, za uložení odpadu, za znečištění ovzduší, za odnětí půdy z lesního a půdního fondu, rozhlasový a televizní.
Poplatky mohou být stanoveny pevnou částkou nebo určitým % z ceny. Poplatky a daně tu byly vždy“ uzavře svůj projev Ivana.
„To máš Ivo pravdu“ přidá se Marek, profesor tělesné výchovy, znalec a milovník nejen dějepisu na zdejší Obchodní akademii. „Daně a poplatky tu byly odjakživa, ale vždy byly mezi lidmi nepopulární. Existuje mnoho pohledů a teorií na daně:
13. století – „daň jako dovolená loupež“
Směnná teorie daňová:
17. století – „daň jako cena za vykoupení míru“
19. století – „daň jako cena za ochranu života“
Pojistná teorie daňová:
18. století – „daň jako prémie na docílení ochrany sociálního pořádku“
18. století – „daň jako pojistná prémie za ochranu života a majetku“
Sociální organická teorie státu:
„Daň jako vynucený poměrný příspěvek osob nebo majetků vybíraný státní autoritou k vydržování vlády a všech veřejných potřeb.“
