7. TRH PRÁCE A TRH PŮDY

7.1. Práce jako výrobní faktor
Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk práci ovlivňuje řada neekonomických faktorů, což ovlivňuje trh práce, zejména vývoj nabídky na tomto trhu.. Závěry platné pro poptávku po výr. faktorech lze aplikovat i na poptávku po práci.
7.2. Poptávka po práci v DK
Je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdových sazbách, tj. mzdách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, kdy se MRPL=MFCL=w.
7.3. Nabídka práce v DK
Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Pracovní činnost může mít podobu práce na trhu práce, tzn pronájem práce za účelem získání peněz a podobu domácí práce. Zbytek dne, kdy člověk nepracuje je volným časem. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku a rozhoduje se v rozdělování času mezi práci a volný čas. Maximalizace užitku dosahuje tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt – při vyšší mzdě je tendence více pracovat na úkor volného času (nahrazování volného času prací) zvyšování nabízené práce. Důchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem a vede k tendenci mít více volného času (nahrazovat práci volným časem) snižování nabízené práce.
Zpět zakřivená nabídka práce – tvar křivky závisí na tom zda převládá substituční nad důchodovým efektem. Při nižší sazbě převládá substituční a množství nabízené práce roste (kladná směrnice křivky) a při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový a množství nabízené práce klesá (záporná směrnice).
7.4. Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce
Vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou při rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem tržní poptávky DL a nabídky SL po práci. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu práce. Tržní křivka nabídky práce ukazuje kolik hodin práce budou nabízet všichni pracovníci na tomto trhu při každé výši mzdy. Není zpět zakřivená, protože různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a vztah k práci ke zpětnému zakřivení dochází u každého v jiném bodě a také rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s většími transferovými výdělky.
Rovnováha a mzdové rozdíly:
nerovnovážné rozdíly – rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví. Různá mzda povede ke změně poptávky a nabídky práce, dokud její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná
rovnovážné rozdíly – ty rozdíly, které nevedou k přemísťování pracovních zdrojů:
• nedostatečná mobilita a segmentace trhů navzájem nekonkurenční
• rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech
• rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností
• rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání