17. Klasické a monetaristické pojetí agregátní nabídky
Agregátní nabídka udává množství výstupu , jež jsou firmy ochotny nabízet při různých cenách.
Její odvození vychází zejména ze situace na trhu výrobních faktorů, v čemž se různé školy liší a výsledkem jsou i odlišné názory na tvar křivky.
Přístup klasiků (vertikální AS)
– opět vychází z produkční funkce, ale tvrdí, že mzdy i ceny jsou dostatečně pružné (trh práce se vždy vyčistí, nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje), a proto krátkodobé účinky AS nejsou prakticky žádné. Křivka je tedy založena na předpokladu, že ekonomika pracuje vždy při plné zaměstnanosti, tj.na úrovni potenc. produktu (neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů)-je svislá (při jakékoliv úrovni cen bude nabízeno stejné množství produkce). K posunu AS tedy dochází jen se změnou potenc.produktu (technolog.zlepšením, zvýšením kapitálové vybavenosti prácek kapitálem).
Z toho vyplývá, že produkt nereaguje na změny AD, ale na změny AS.
=>efekt expanzivních hospodářských politik tedy spočívá jen v růstu cenové hladiny
