2.) Pojednání o původu a podstatě bohatství národů (1776)

pozn.: 1776 důležitý rok pro Ameriku = Deklarace nezávislosti a práv člověka

– psal v době osvícenství (tj. konec důvěry v pověry, začalo se vzhlížet k vědě)
– podle pohledu osvícenců, kteří měli pocit, že pokud se podaří odhalit podstatu člověka se jim podaří uspořádat společnost dle této podstaty a vše bude bezchybně fungovat

1. myšlenka Smithova díla:

„Jaká je podstata člověka?“

– vycházel z toho, že všichni lidé chtějí žít lépe než právě žijí
– každý člověk preferuje svoje zájmy a cíle
– lidé v podstatě nejednají z čiré dobročinnosti nebo altruismu(sebeobětování)
– podstatou člověka je sobeckost a egoismus
– zjistil, že lidé mají rozvinutou schopnost obchodovat a směňovat zboží

Závěr:
Vlády by neměly překážet v rozvoji schopností člověka obchodovat a směňovat zboží a spíše toto podporovat. Nikdo neočekává, že svůj oběd dostane od řezníka nebo pivovarníka zadarmo jelikož každý sobec sleduje svůj vlastní zájem (př. pekař neupeče špatné housky protože by je neprodal a tím by nedosáhl svého zájmu a to zisku). Společnost nesmí vycházet jen z nejušlechtilejších myšlenek a motivů a využívat motivace/snažení jedince k vlasnímu prospěchu. Když si každý bude sledovat svůj cíl bude prostřednictvím jeho snažení fungovat celá společnost.
„Člověk je veden neviditelnou rukou trhu“ A. Smith