3. Analýza chování spotřebitele. Užitečnost, mezní a celkový užitek. Indiferenční analýza. Maximalizace užitku, rovnováha spotřebitele
Spotřebitel vstupuje na trh se záměrem nakoupit statky sloužící k uspokojení potřeb. Jeho cílem je maximalizovat užitek, který mu spotřeba přináší. Při rozhodování, které zboží zakoupí, poměřuje spotřebitel 2 veličiny:
• užitek, který mu spotřeba přináší
• oběť v podobě peněžního vydání spojeného s koupí
Peněžní jednotky jsou jednoduchým nástrojem měření nákladů spotřebitele.
Východiskem při rozhodování je kategorie užitečnost = pocit spotřebitele, pocit uspokojení potřeby. Je to kategorie subjektivní. Užitečnost ovlivňuje rozhodování spotřebitele o tom, jak vynaloží důchod, tzn. ovlivňuje utváření poptávky.
Spotřebitel nakupuje různé druhy zboží a spotřeba jednotlivých druhů má navíc často charakter opakované spotřeby statku téhož druhu musíme rozlišovat mezi celkovou užitečností a mezní užitečností.
Celková užitečnost je dána celkovým uspokojením potřeb, které poskytuje soubor spotřebovaných statků. S rostoucím množstvím spotřebovaných statků celková užitečnost roste – opakovaná spotřeba zvyšuje celkovou užitečnost.
