C. vývoj zahraničního (mezinárodního) obchodu a jeho vliv na měnový kurz

Vývoj salda platební bilance bude tedy mít dosti výrazný vliv na vývoj měnového kurzu příslušné peněžní jednotky. Bude-li saldo platební bilance přebytkové, pak bude docházet ke zhodnocování (apreciaci) tuzemské měny a současně k znehodnocení (depreciaci) měny zahraniční. Kdežto v případě deficitního salda platební bilance se bude prosazovat tendence k znehodnocování tuzemské měny a k zhodnocování měny zahraniční.

Systém měnových kurzů
Díky intervencím na finančním trhu ze strany státu a vlády rozlišujeme mezi třemi základními systémy měnových kurzů:
 čistý floating (systém plovoucího měnového kurzu) – vláda zastoupená CB neintervenuje na devizových trzích ve prospěch příslušné národní měny.
 řízený floating (systém nečistého plování měnového kurzu) – vyznačuje se jistou mírou intervencí, které vládní instituce realizují na mezinárodním trhu peněz. CB stanovuje určité fluktuační pásmo v němž se měna může volně pohybovat. Intervence jsou spojeny s nákupem (tlak na znehodnocení měny) nebo s prodejem (tlak na zhodnocení měny) příslušné peněžní jednotky na devizových trzích.
 fixní kurz (systém pevného kurzu) – CB se snaží minimalizovat rozdíl mezi nominální a reálnou hodnotou kurzu prostřednictvím průběžných intervencí na devizových trzích. Změny kurzů jsou tak minimální, a tudíž nehovoříme o apreciaci či depreciaci, ale o revalvaci (zhodnocení) nebo devalvaci (znehodnocení) měny.