Efekt vytěsňování
Efekt vytěsňování (vytlačování) –růst produktu v důsledku fiskální expanze je doprovázen protichůdným pohybem, tedy část výdajů je vytěsněna růstem úrokové sazby (jednak v důsledku rostoucí transakční poptávky vyvolané růstem důchodu a jednak poptávkou státu po penězích k financování těch nákupů). Dochází tak ke změně struktury produktu (např. roste podíl vládních nákupů, klesá podíl soukromých investičních výdajů to má dopad na ekonomický růst).
Tento efekt je však minimalizován v kombinaci s expanzivní monetární politikou.
Některé další důsledky fiskální politiky:
– alternativním zdrojem financování rozpočtového deficitu je růst peněžní zásoby (INFLACE) tím, že centrální banka na otevřeném trhu nakupuje vládní cenné papíry, emitované vládou, pro krytí potřeb zmínění fiskální expanze. Dochází k monetizaci rozpočtového deficitu.
– Značnou nejistotu v účincích fiskální politiky způsobují časová zpoždění – je zejména o výrazné vnitřní zpoždění v případě diskreční expanzivní politiky.
– Dalším problémem (hlavně keynesiánské fiskální politiky) je že stimulační vliv této politiky na zaměstnanost a produkt je obvykle doprovázen rozpočtovým deficitem a následně rostoucím veřejným dluhem.
Kombinací fiskální a monetární politiky, tak lze nejen ovlivňovat vývoj AD, ale také strukturu výdajů (monetární – poklesem i stimuluje investice a fiskální – transferovými platbami zvyšuje disponibilní důchod a stimuluje spotřebu)
