Efektivnost veřejných výdajů – úvod do problematiky
Využívání ekonomických metod hodnocení veřejných projektů v praxi není hojné. Důvodem může být fakt, že důsledky neefektivní alokace ve veřejném sektoru nejsou na první pohled tak závažné, neboť se méně dotýkají nějaké konkrétní skupiny jednotlivců, ale dopadají na celou společnost, případně její podstatnou část. Dalším důvodem, který používají odpůrci oceňování veřejných projektů, jsou některá technická a metodologická úskalí použití metod analýzy veřejných projektů. Za zvlášť sporné bývá považováno samotné jádro problému oceňování veřejných projektů, tj. oceňování netržních položek, nákladů i výnosů (užitků).
Ekonomické analýzy veřejných projektů – alternativ veřejných výdajů
Ekonomická analýza veřejných projektů objasňuje společensky poměřované ekonomické náklady a přínosy soupeřících projektů majících veřejný charakter. U každé analýzy figurují především kritéria efektivnosti a spravedlnosti, mohou se však objevit i kritéria další (např. národní nezávislost apod.). Cílem analýz veřejných projektů je vybrat investiční projekty nebo činnosti, které jsou schopné nejlépe přispět k růstu společenského blahobytu. Podstatou ekonomických analýz je obecně porovnávání nákladů a důsledků alternativních řešení. Proto základními úkoly každého ekonomického hodnocení je identifikovat, změřit, ocenit a porovnat náklady a důsledky alternativ, o jejichž uskutečnění uvažujeme.
