Giniho koeficient
Giniho koeficient se určuje pomocí ploch pod skutečnou (B) a ideální (A) Lorenzovou křivkou. (A-B) je plocha vystínovaného obrazce.
Giniho koeficient je poměr: G = G leží v intervalu
G = 1 (při absolutní nerovnosti rozdělování – platí, že: B = 0)
G = 0 (při absolutně rovnostářském rozdělování mezi domácnosti, kdy skutečná a ideální křivka splynuly).
Rozdělování a přerozdělování
Prvotní rozdělování
– rozdělení důchodu domácnostem za služby poskytnuté výrobními faktory
– výsledkem jsou mzdy, úroky, zisky a renty
Druhotné rozdělování (přerozdělování)
– podléhají mu důchody získané v prvotním rozdělování
– základním nástrojem jsou – státní rozpočet, rozpočty nižších územních celků, fondy (např. sociální pojištění)
Výsledkem přerozdělování je konečné rozdělení důchodů.
Důchody domácností byly zvýšeny o tzv. transferové platby a sníženy o daně, dávky, poplatky a jiné odvody do státního rozpočtu a dalších fondů.
Pro konečné rozdělení důchodů je typická menší nerovnost ve srovnání s prvotním rozdělováním, neboť důchody vyšších příjmových skupin se v druhotném rozdělování snižují a důchody nižších příjmových skupin mají tendenci se zvýšit.
Přerozdělovací procesy jsou významnou složkou sociální politiky.
