Problémy transformace a zapojování České republiky do evropského integračního procesu
po r. 1989 – velká očekávání (stabilita, liberalizace obchodu, antiinfl. optření, racionalizace výroby, zlepšení soc. situace…)
– ve skutečnosti proběhl velký propad ek. úrovně obyvate a snížení výroby X od r. 1994 opětovný růst
úspěchy transf. procesu – opuštění cesty centr. plánování, liberalizace cen, plná směnitelnost Kč, nízká míra inflace, velký podíl soukr. sektoru (60%), ustavení tržně konformních institucí (burza), začlenění do svět. hospodářství, vyrovnanost SR, malá nezaměstnanost
neúspěchy tr. procesu – deficit plat. bilance, pokles ekonomiky, velká role státu v některých oblastech (regul. ceny)
privatizace – podporuje pol. transformaci, vede ke zracionálnění produkce
– kupónová metoda (rychlá, ale méně efektivní), metoda přímých prodejů (pomalejší, ale účinnější správa)
reforma bank. sektoru – začala poměrně pozdě, ale poměrně úspěšně
– v poslední době – krachy malých bank – důsledek špatných úvěrů
přímé zahr. investice – rozhodující element restrukturalizace
– přitahovány levnou prac. silou, blízkostí záp. trhů, předpokladem dynamiky poptávky, liberální legislativou
– většinou do velikých projektů (VW a Škoda, Phillip Morris a Tabák)
