Racionálně jednající spotřebitel
zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se MU poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.
1.2.1. Odvození křivky poptávky
body na křivce poptávky jsou body odpovídající optimálnímu objemu nákupu zboží při různých cenách. Platí pro ně, že cena odpovídá meznímu užitku poslední nakupované jednotky zboží křivka poptávky je proto totožná s křivkou mezního užitku.
1.3. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitečnosti
K odvození poptávkové křivky v případě neměřitelnosti užitku se použije indiferenční analýza – vychází se z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a volí svou preferenční stupnici, tj. pořadí kombinací podle užitku, který mu přinášejí.
Indiferenční křivka – vyjádření množiny kombinací množství dvou spotřebovávaných statků, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení.
Indiferenční mapa – soubor indiferenčních křivek dvou zboží, kde se indiferenční křivky od sebe liší užitkem kombinací.
Tvar indiferenčních křivek určuje zákon substituce. Zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce.
