Ricardova teorie komparativních výhod
Př.: Máme ve světové ekonomice jednu vyspělou ekonomiku – zemi A, a tři ekonomiky méně vyspělé – země B, C, D.
Ve výchozí situaci produkují všechny země výrobky x, y.
Po specializaci je jejich výkon x*, y*.
Země A měla absolutní výhodu u obou výrobků, ale u výrobků statku y byla menší než u výroby x. Proto dochází ke specializaci a z původní produkce, která byla 14x + 15y, dochází k navýšení na 16x + 18y.
Větší výkon vytváří předpoklady pro vyšší úroveň spotřeby, která je však závislá na tom, jak proběhne mezinárodní směnná transakce.
Vzájemný vztah mezi růstem výkonnosti ekonomiky a úrovní spotřeby ukazuje následující tabulka:
Nebrali jsme ale v úvahu vzájemný vztah mezi specializací a vznikem úspor z rostoucího rozsahu výrob.
