TEORIE EKONOMICKÉHO RŮSTU

1) Smithovy a Malthusovy klasické modely – popisují ekonomický vývoj za podmínek neměnného rozsahu půdy a rostoucího počtu obyvatel. To má za následek, že pokud, nedochází k technologickým změnám, rostoucí počet obyvatel nakonec vyčerpá zásobu nevyužité půdy. Malthusiánská rovnováha nastává, když mzdy poklesnou na existenční úroveň a obyvatelstvo se nebude reprodukovat a tím se sníží nabídka práce.
2) Keynesiánská větev moderní teorie růstu (podmínka rovnováhy S=I):
a) Harrodův model – každá odchylka od rovnováhy má tendenci se zvětšovat, proces růstu je tedy nestabilní a pravděpodobnost možného růstu plné zaměstnanosti je velice nízká.
– kapitálový koeficient C=I/dY, který určuje investiční náročnost kapitálového přírůstků důchodu (za předpokladu růstu práce jako exogenního faktoru, konstantního sklonu k úsporám, fixního poměru práce ku kapitálu, přeměny úspor v investice → závislosti investic na spotřebě)

b) Domarův model – aplikuje principy Keynesiánské analýzy z krátkého období na dlouhé, je založen na rozdílu
mezi dvěma efekty každé investice: důchodotvorný efekt (vytváření dodatečných důchodů pomocí multiplikátoru) a kapacitotvorný efekt (zvýšení výrobních kapacit). Je třeba, aby tyto dva efekty byly v rovnováze: růst poptávky způsobený růstem důchodu musí vytvořit dostatečná odbytiště pro zvýšenou nabídku, vytvořenou zvýšením výrobních kapacit (tempo růstu důchodu měří tempem růstu investic).