Všeobecně je znávána možnost ovlivnění hospodářského vývoje pomocí nástrojů, které vymezují politiku:
fiskální (rozpočtovou) – daně, transfery
monetární (peněžní) – ČNB
důchodovou – „podsložka“ fiskální politiky
vnější obchodní a měnovou – cla, vývozní výhody, …
Zaměstnanost jako cíl je ovlivňována prostřednictvím výkonu a obecně platí, že rostoucí výkon je provázen vyšší alokací VF práce, tedy snižováním míry nezaměstnanosti.
Typy hospodářské politiky
Keynesiánský typ hospodářské politiky je založena interpretaci vztahu mezi nezaměstnaností a AD, ve kterém platí, že úroveň nezaměstnanosti je závislá na důchodu (výstupu), jehož rozměr je závislý na úrovni AD. Analýza poptávky vyústila v tvrzení, že vlivem sklonů ke spotřebě, úsporám a investicím je tendence k zaostávání poptávky od hospodářství neoddělitelná, vyvinul se Keynesův systém doporučení hospodářské politice v systém jednostranně orientovaný na stimulaci poptávky. Schematicky můžeme tento systém znázornit takto:
FISKÁLNÍ POLITIKA CELKOVÉ VÝDAJE ZAMĚSTNANOST
