2. Peněžní agregáty

2.1 Formy peněz
Historické formy peněz
– peníze = všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek
– nejprve měly formu zbožových (komoditních) peněz – plátno, dobytek, kožešiny, obecné kovy  drahé kovy (trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné)
– bankovky (17. stol.) – vyvinuly se z dlužních úpisů, byly emitovány řadou soukromých obch. bank, kdykoli směnitelné za zlato  podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem  byly rovnocenným zástupcem zlata
– státovky – peníze emitované z rozhodnutí státu ke krytí jeho fin. potřeb, zlatém nekryté a za zlato nesměnitelné; emise v době válek a hosp. krizí
– zlatý standard – vyspělá podoba peněžního oběhu se zlatem; zánik kolem r. 1933
– klasická forma byla modifikována – minimální množství zlata při směnitelnosti, směnitelnost nepřímá (prostřednictvím zahraniční měny)

Soudobé peněžní formy
a) drobné mince – stejný ekonomický charakter jako státovky
b) bankovky – emise probíhá tak, že CB buď poskytne úvěr KB nebo od ní odkoupí (reeskontuje) dluhopis, který předtím KB koupila (eskontovala) od svého klienta zlaté krytí není nezbytné; výlučným emitentem je CB
c) bankovní (depozitní) peníze – forma bezhotovostních peněz (zápisů na účtech); součástí jsou depozita na požádanou (šeková depozita) + vklady s výpovědní lhůtou (skoro-peníze) + urč. druhy likvidních CP