2+3) národní bohatství a dělba práce

Zdroj bohatství viděl Smith ve výrobě statků, hlavním motorem ekonomického růstu je dělba práce. Práci dělil na produktivní (zemědělství a průmysl) a neproduktivní (poskytování služeb). Mezinárodní dělba pak zvětšuje bohatství všech národů, proto razil teorii svobody obchodu (oproti merkantilistům). Smith položil základy klasické teorie mezinárodního obchodu na principu absolutní výhody v zahraničním obchodě – země má absolutní výhodu u toho zboží, které vyrábí s nižšími náklady než jiné země.
– kapitál rozděloval na fixní a oběžný (tvořený mzdovými zálohami) – tak vzniklo pojetí kapitálu jako
mzdového fondu.
– zisk byl pro něj nákladem kapitálu
– renta pro něj nebyla nákladem, nýbrž přebytkem ceny nad náklady
Saving is spending theorem – úspory se přeměňují v investice, nemohou se projevit jako snížení celkové poptávky – toto pojetí bere penězům fci. uchovatele hodnot.
4) (pracovní) teorie hodnoty a užitečnosti – vychází z principu ekvivalence směny
Smith rozlišoval užitnou a směnnou hodnotu zboží a tvrdil že jedna na druhé jsou nezávislé, dokazoval to paradoxem hodnoty vody a diamantu – některá zboží s velkou celkovou užitečností mají na trhu nižší cenu než zboží s nízkou celkovou užitečností (nerozlišil správně celkovou a mezní užitečnost, resp. užitečnost a vzácnost).