5. Účinky monetární politiky v pojetí školy racionálních očekávání

V Lucasově pojetí vycházíme z předpokladů pružných nominálních mezd a cen, nedokovaných informací na straně firem i zaměstnanců a racionálních očekávání. Opět uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Krátkodobá křivka agregátní nabídky je v Lucasově pojetí při neočekávaných změnách cenové hladiny rostoucí. Křivka agregátní poptávky je potom odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.

Předpokládejme, že centrální banka zvýšila neočekávaně peněžní nabídku. Agregátní poptávka vzroste a křivka AD se v grafu posune doprava. Neočekávaný růst peněžní nabídky vyvolá na trhu statků převis agregátní poptávka nad nabídkou a růstu cen. Firmy růst cen interpretují jako růst relativních cen jejich produkce a jsou ochotni vyrábět více. Při vyšších cenách reálné mzdy poklesly. Firmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přirozené míře. Proto firmy mírně zvýší nominální mzdu (reálná mzda je stále nižší než před růstem cenové hladiny). Zaměstnanci růst nominálních mezd chybně interpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladinu P0) a nabídnou více práce. Výstup ekonomiky tedy krátkodobě roste na úroveň Y1. V dlouhém období zaměstnanci i firmy rozpoznají svůj omyl, přizpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovni potenciálního produktu.

Pokud by centrální banka monetární expanzi předem ohlásila, ekonomické subjekty by tuto skutečnost zabudovaly do svých očekávání a očekávaly by vyšší cenovou hladinu. Zaměstnanci by požadovali vyšší mzdy, dodavatelé by zvýšili cenu surovin, výrobci cenu zboží …Výstup ekonomiky by zůstal i v krátkém období nezměněn na úrovni potenciálního produktu. Cenová hladina vzroste.