Deficit státního rozpočtu a bilance na běžném účtu
Doposud jsme v rovnicích (6)-(8) abstrahovali od daní a státních výdajů a předpokládali jsme, že státní
rozpočet je vyrovnaný (T = G). Nyní toto zjednodušení napravíme a rovnici (6) můžeme přepsat do tvaru, který
vyjadřuje nadměrné výdaje:
E – Y = (I – S) + (G – T) + (X – M) (10)
Tato rovnice říká, že přebytečné národní výdaje jsou dány převisem domácích investic nad domácími úsporami,
deficitem státního rozpočtu a přebytkem obchodní bilance. Doplněním rovnice (8) dále získáme:
CA = (S – I) – (G – T) (11)
Tato rovnice říká, že bilance na běžném účtu se rovná rozdílu mezi úsporami a investicemi mínus deficit
státního rozpočtu. Podle této rovnice, země, která má deficit na běžném účtu, nemá pravděpodobně dostatečné
úspory k financování svých investic a hospodaří nejspíše s deficitním rozpočtem. Snaží-li se tvůrci hospodářské
politiky snížit deficit na běžném účtu, neměli by zapomínat, že s velkým deficitem státního rozpočtu to není
příliš jednoduché.
3) Závěr, že země, která má větší úspory než investice, má přebytek na běžném účtu a deficit na kapitálovém účtu, vysvětluje
např. obchodní vztahy japonské a americké ekonomiky. Japonci mají velmi vysokou míru úspor v relaci ke své míře investic.
Američané naopak spoří méně než investují. Proto má mít americká ekonomika logicky přebytek na kapitálovém účtu a
japonská ekonomika přebytek na účtu běžném.
