Efekt reálných peněžních zůstatků.
V podstatě ano, neboť existují tři druhy substitutů pro zboží a služby, které tvoří GDP: (1) peníze a finanční
aktiva, (2) zboží a služby nakupované v budoucnosti a (3) zboží a služby vyráběné v zahraničí. Existence těchto
tří skupin substitutů zákládá podstatu tří různých efektů, prostřednictvím kterých změna cenové hladiny
ovlivňuje množství poptávaného reálného GDP:
(1) Efekt reálných peněžních zůstatků. Tento efekt představuje vliv změny množství reálných peněz
(monetární ekonomové říkají reálných peněžních zůstatků, viz kap. 6) na množství poptávaného reálného
GDP. Reálnými penězi rozumíme peníze z hlediska jejich kupní síly, tedy množství zboží a služeb, které lze
s určitým množstvím peněz nakoupit. Efekt reálných peněžních zůstatků říká, že čím nižší je množství
reálných peněz, tím nižší je množství poptávaného reálného GDP. Zvýšení cenové hladiny snižuje množství
reálných peněz a naopak. To pak vede k poklesu množství poptávaného reálného GDP a naopak. Toto je
základní důvod, proč má křivka AD klesající tvar.
Dejme tomu, že máme 100.000 Kč a najednou stoupne cenová hladina (např. vlivem zvýšení daně z
přidané hodnoty). Následkem toho kupní síla našich 100.000 Kč klesla, neboli naše peněžní bohatství se
reálně snížilo. Nyní jsme méně bohatí a můžeme koupit jen menší množství zboží než dříve. Celkové
množství poptávaného reálného GDP proto klesá.
