Účinek daní na AD
zdanění má tendenci snižovat AD a úroveň GNP, protože dodatečné daně snížení našeho DI pokles spotřebních V (I a G jsou stejné) pokles GNP a zaměstnanosti, je-li v keynesiánském modelu GNP pod svým potenciálem, pak vyšší daně bez zvýšení G povedou k poklesu reálného GNP (viz. obr. výše).
Pozor! V typu transferů (pojistné v nezaměstnanosti, platby sociálního zabezpečení) G nezahrnuje = záporné daně T = daně – transfery.
př. str. 180 – jestliže výdaje převyšují produkt, výroba se zvyšuje (= rozmach/ útlum).
Multiplikátory fiskální politiky
I, T a G = autonomní výdajové toky – vzájemně se ovlivňují s vyvolanými výdeji na spotřebu a spoluurčují výši rovnovážného GNP.
Multiplikátor vládních výdajů je přírůstek GNP, který je výsledkem zvýšení G na SaS v rozsahu 1dolaru.
v jednoduchém modelu je celkový účinek dodatečného dolaru G na GNP stejný jako účinek dodatečného dolaru I:
multiplikátory jsou shodné = 1 / (1-MPC)
konečný přírůstek GNP je násobkem přírůstku G např. dodatečné G = 100 mld přímka G + I + G se posune o 100 mld vzhůru a konečný přírůstek GNP = 100 mld * výdajový mpl (model, tohoto modelu lze i snižovat GNP – ale všechno ostatní musí opět zůstat konstantní). mpl G = mpl I oba tzv. „výdajové multiplikátory“
