Účinky změny agregátní poptávky
Předpokládejme, že ekonomika je v dlouhodobé rovnováze v bodě E1 na obr. 4.10. a že centrální banka
najednou zvýší tempo růstu nabídky peněz. V ekonomice je více peněz a lidé zvýší poptávku po zboží a
službách. Růst agregátní poptávky znamená, že křivka AD se posunuje doprava a vzniká nová rovnováha v bodě
E2.
Zvýšení agreátní poptávky však zvýšilo ceny všech zboží a služeb. Při vyšších cenách firmy zvýšily
produkci, nominální mzdy a ceny surovin však dočasně zůstaly beze změny. To však netrvá dlouho. Časem zjistí
zaměstnanci pokles kupní síly svých mezd, tj. pokles reálných mzodvých sazeb. Proto následně požadují růst
nominálních mzdových sazeb, aby obnovili původní kupní sílu svých mezd. Firmy tomu vyhoví, neboť chtějí
udržet své zaměstnance a relativní pokles nákladů to umožňuje. I výrobci surovin zjistí pokles kupní síly svých
příjmů a také zvyší ceny své produkce. Následkem toho začíná krátkdobá agregátní nabídka klesat, což znamená
posun křivky SRAS doleva. Postupně klesá výroba a rostou ceny. Nakonec se dostává ekonomika do bodu E3,
reálný GDP zůstává na původní výši, pouze cenová hladina se stabilizuje na vyšší úrovni.
