Účinnost fiskální a monetární politiky
-budeme posuzovat ve dvou extrémních případech:
1) LM je horizontální – tzv. „past likvidity“, kdy zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků je pohlceno spekulativní poptávkou po penězích a úroková míra se nemění.
Účinnost fiskální politiky je v pasti likvidity maximální, neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, veškeré změny vládních výdajů mají maximální důchodotvorný účinek. Naproti tomu monetární politika je zcela neúčinná.
2) LM je vertikální – tzv. „klasický případ“, kdy L je maximálně citlivá na důchod a zcela necitlivá na úrokovou míru
V tomto případě je fiskální politika zcela neúčinná. Zvýšení vládních výdajů vede pouze k růstu úrokové míry a k úplnému vytěsnění soukromých výdajů, které jsou citlivé na úrokovou míru. Naproti tomu monetární politika je maximálně účinná, zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k maximálnímu růstu důchodu za současného snížení úrokové míry na i2.
