K čemu však dojde
K čemu však dojde, když neočekávaně v daném roce bude skutečná míra inflace 5 % ? Honza vrátí bance
celkem 52 500 Kč, ale tato částka má nyní stejnou kupní sílu jako původních 50 000 Kč. Lze si tedy za ni koupit
stejné množství zboží (počítač) jako na začátku roku. Inflace tak vlastně smazala úrokovou platbu, reálný výnos
banky bude nulový. Honza tak v podstatě získal na úkor banky KORUNA.
Kdyby oba – Honza i banka KORUNA – tuto míru inflace očekávali, pak by se úroková míra patrně zvýšila
na 10 %, z čehož 5 % by byla reálná úroková míra, tedy odměna bance a 5 % by byla tzv. inflační prémie, která
by kompenzovala ztrátu kupní síly peněz. Když tedy bude inflace očekávána správně, budou nominální úrokové
míry stanoveny tak, aby reálné úrokové míry zůstaly nezměněny. Tomuto vztahu se říká Fisherův efekt:
i = r + e (3)
Vzorec říká, že nominální úroková sazba (i) se rovná reálné úrokové sazbě (r) plus očekávané míře inflace (
e).
Obdobně inflace přerozděluje důchod mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Platí stejné závěry jako jsme
uvedli výše. Když dojde k neočekávanému zvýšení míry inflace, nedojde ihned ke zvýšení nominálních mezd,
protože jsou pevně určeny kolektivními smlouvami a reálné mzdy tak poklesnou. Zisky firem budou naopak
vyšší než se původně očekávalo, protože ceny výrobků se zvýšily. Zaměstnavatelé tak získali na úkor
zaměstnanců. Když bude skutečná míra inflace nižší než očekávaná, získají zaměstnanci na úkor zaměstnavatelů,
protože jejich reálné mzdy vzrostou.
