Člověk může naopak opustit zásobník práce ze tří důvodů:
1) může získat nové zaměstnání,
2) může být povolán zpět po předchozím vysazení,
3) může skončit s hledáním práce a opustit pracovní sílu.
Změny v zásobníku práce, tj. příliv a odliv nezaměstnaných, lze zkoumat (1) dle obratu trhu práce (čisté
změny zaměstnanosti) a (2) dle trvání doby nezaměstnanosti (období, během něhož je člověk nepřetržitě
nezaměstnaný). Obecně platí, že při dané míře nezaměstnanosti je obrat trhu práce tím vyšší, čím kratší je doba nezaměstnanosti. Přestože bývá obrat trhu práce značný, značná část nezaměstnanosti připadá na lidí, kteří jsou
nezaměstnaní velmi dlouho.
Z obr. 11.1 je patrné, že počet nezaměstnaných (UN) můžeme počítat různými způsoby podle účelu, ke
kterému výsledný údaj chceme použít. Některé možnosti, i když zdaleka ne všechny, si můžeme ukázat:
a) nezaměstnaní beroucí podporu (UNS) plus nezaměstnaní neberoucí podporu (UNM) plus účastníci speciálních
zaměstnaneckých aktivit (UNP) jako jsou veřejně prospěšné práce, praktikantská místa nebo rekvalifikace:
UN = UNS + UNM + UNP (1)
b) totéž, co ad a), kromě účastníků speciálních zaměstnaneckých aktivit:
UN = UNS + UNM (2)
c) totéž, co ad b), kromě nezaměstnaných neberoucích podporu:
UN = UNS (3)
d) totéž, co ad c), kromě těch, kdo berou podporu, ale nehledají si práci:
UN = část UNS (4)
Z uvedeného lze vyvodit závěr, že pojetí nezaměstnanosti není jednotné. Statistiky nezaměstnanosti vykazují
pouze ty lidi, kteří se zaregistrovali jako nezaměstnaní – nic víc a nic míň.
