Může být míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti?
Nachází-li se ekonomika ve stavu, kdy existuje inflační mezera, je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než
přirozená míra nezaměstnanosti. Jak je ale možné, že nezaměstnanost klesne pod svou přirozenou míru, která
bývá označována za „plnou zaměstnanost“? Vysvětlení nalezneme v obr. 4.5.
V obr. 4.5 vidíte dvě hranice produkčních možností (PPF) – vyšší fyzickou PPF a nižší institucionální PPF.
Fyzická křivka PPF ukazuje různé kombinace zboží v ekonomice, která je omezena (1) existujícími zdroji a (2)
danou úrovní technologií. Institucionální křivka PPF ukazuje různé kombinace zboží v ekonomice, která je
omezena (1) existujícími zdroji, (2) danou úrovní technologií a (3) institucionálními omezeními. Za
institucionální omezení lze považovat politické, legislativní, sociální či jiné překážky, které ekonomice
znemožňují vyrábět maximální možný reálný GDP.
Přirozená míra nezaměstnanosti je určena jak fyzickými, tak institucionálními omezeními a odpovídá
kterémukoli bodu na institucionální PPF (A, B nebo C). Ekonomika se nemůže dostat za svou fyzickou PPF, ale
může se dočasně dostat za svou institucionální PPF. Může se např. stát, že vyšší než očekávaná míra inflace sníží
reálné mzdy. To znamená, že firmy budou realizovat větší zisky a zvýší proto výrobu (pokles reálných mezd
znamená růst krátkodobé agregátní nabídky). Institucionální omezení tím budou narušena a ekonomika se může
dočasně dostat za institucionální PPF, kde je míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti
(bod D).
