Nástroje vědeckého myšlení:
Nejdůležitějším nástrojem vědeckého myšlení je v ek. abstrakce. Jde o snahu o upevnění a vyčlenění podstatných vlastností a vztahů objektů oproti nepodstatným vlastnostem a vztahů zkoumaného jevu. Výsledkem abstrakce je pak určitý pojem, kategorie, která ukazuje společné podstatné znaky jevů či předmětů určité skupiny. Abstrakce umožňuje izolovat podstatné jevy souvislosti od nepodstatných, umožňuje také předmět zkoumání přizpůsobit analýze, avšak nesmíme zapomínat na to, jak jsme jej získali. Při aplikaci do hospodářského života, musíme přihlédnout také ke konkrétním realitám, od nichž jsme je v zájmu nalezení podstaty v procesu zkoumání abstrahovali.
Analýza znamená myšlenkové rozčlenění složité ek.skutečnosti na její dílčí části, prvky, vlastnosti a procesy a tím tak vytváří podmínky k poznání jejich jednotlivých stránek. Úzce s ní souvisí syntéza.
Syntéza je myšlenkový postup, ve kterém na základě stanoveného kritéria vytváříme celistvou představu o zkoumané materii. Umožňuje poznat vzájemné souvislosti mezi jevy a strukturu celku. Pomocí syntézy si vytvoříme celistvou představu o zkoumané ek.skutečnosti. Umožňuje poznat vnitřní strukturu zkoumaných jevů či procesů a vzájemné vztahy mezi jejich dílčími součástmi.
