Nyní předpokládáme
Nyní předpokládáme, že bude očekáváno zvýšení agregátní poptávky, křivka očekávané agregátní poptávky
bude EAD. Z předchozího výkladu víme, že zvýšení agregátní poptávky vede ke zvýšení cenové hladiny.
Hospodářské subjekty se snaží dopady tohoto zvýšení eliminovat. Proto očekávané zvýšení cenové hladiny
vyvolá tlak na zvýšení mezd, který posune křivku SRAS doleva ve stejné míře, v jaké je očekáváno zvýšení
cenové hladiny. To znamená, že protne křivku LRAS v bodě B na úrovni očekáváné cenové hladiny.
Jestliže se pak skutečná agregátní poptávka zvýší tak, jak se očekávalo, křivka EAD bude zároveň skutečnou
křivkou AD a průsečík křivek SRAS1 a AD1, tj. bod B, určí skutečnou cenovou hladinu. Ta bude stejná jako
očekávaná, deflátor GDP se zvýší ze 150 na 165, což bude znamenat míru inflace 10 % a jde o inflaci
anticipovanou.
Ale určitě jste si povšimli ještě další důležité skutečnosti. Inflace byla způsobena anticipovaným a také
skutečným růstem agregátní poptávky. Jde o velmi zajímavou skutečnost, kdy určitý jev, v našem případě určitá
míra inflace, nastal proto, že byl očekáván. Kdybychom očekávali, že zítra bude pršet, tak zítřejší skutečné
počasí rozhodně nebude závislé na našem očekávání. Ale jak jsme viděli u ekonomických jevů jako je inflace je
tomu jinak.
