Obr. 16.6 zachycuje vliv devalvace na bilanci na běžném účtu. Předpokládejme, že Marshallova a Lernerova
podmínka je splněna, devalvace zvýší export a sníží import a posune funkci čistého exportu vzhůru z (X-M)1 na
(X-M)2. To samozřejmě znamená, že se vzhůru posune i linie agregátních výdajů z E1 na E2. Budeme-li se držet
předpokladu dokonale elastické křivky AS, povede zvýšení agregátních výdajů k růstu reálného důchodu z Y1 na
Y2 bez zvýšení cenové hladiny. Reálný důchod se zvýšil jak absolutně, tak v relaci k domácí absorpci. Růst
reálného důchodu ovšem vyvolá dodatečný import, který částečně sníží původní zlepšení čistého exportu
vyvolané devalvací. Směnné relace (tj. poměr cen exportních komodit a cen importních komodit ekonomiky) se
dále nemění a reakce bilance na běžném účtu se projeví jako posun po nové funci čistého exportu. Účinek
devalvace na běžný účet lze odečíst z nové funkce čistého exportu při nové úrovni reálného důchodu. V obr. 16.6 byl čistý export při původní úrovni důchodu negativní (deficit na běžném účtu), po devalvaci je čistý export
při nové úrovni důchodu nulový (běžný účet je vyrovnaný).

9) Teorie J-křivky naznačuje existenci určitého problému spojeného s fungováním systému volných kursů. Předpokládejme, že
určitá měna se znehodnotí v závislosti na autonomním růstu poptávky po cizích měnách. Jestliže se v krátkém období běžný
účet zhorší, může se zvýšit dále přebytečná poptávka po cizích měnách, daná měna se znehodnocuje dále pod svou
dlouhodobou rovnovážnou úroveň – kurs měny „přestřeluje“ a může dojít k chybné alokaci zdrojů.