Předpoklady Solowova modelu
Solowův model studuje, jak se ekonomika vyvíjí v čase. Přitom předpokládá, že ekonomika má v každém
časovém okamžiku k dispozici určitý počet pracujícího obyvatelstva Lt, které roste stabilním tempem n procent
ročně6). Je-li např. n = 0.3, pak je v daném roce počet pracujících o 3 % vyšší než v roce předcházejícím.
Ekonomika má dále v daném časovém okamžiku k dispozici určitou kapitálovou zásobu Kt. S těmito zdroji
ekonomika vyrábí ročně reálný důchod Yt. Dále předpokládáme, že ekonomika je uzavřená (nemá žádný export
ani import) a neexistuje státní sektor (tj. státní výdaje a daně). To znamená, že platí známá makroekonomická
identita: Ct + St Ct + It a že část reálného důchodu, která není investována, je spotřebována: Ct = Yt – It.
Solowův model se nezaměřuje na růst celkového reálného důchodu (Y), ale na růst reálného důchodu na
osobu (Y/L) neboli na růst průměrné produktivity práce. Proto budeme dále pracovat převážně s proměnnými
vyjádřenými na osobu, které budeme stejně jako parametry a koeficienty funkcí značit malými písmeny
(výjimkou bude funkce úspor, kde budeme úspory na osobu v roce t značit St/L). Těmito proměnnými budou
reálný důchod na osobu v roce t (yt = Yt/Lt), spotřeba na osobu v roce t (ct = Ct/Lt) a kapitál na osobu v roce t (kt
= Kt/Lt). Kapitál na osobu kt má v ekonomii také standardní název poměr kapitál-práce. Solowůw model
studuje, jak se reálný důchod na osobu, spotřeba na osobu a poměr kapitál-práce vyvíjejí v čase.
