Představitelé NKM
Představitelé NKM na základě uvedené analýzy formulovali tvrzení o neúčinnosti hospodářské politiky:
je-li změna hospodářské politiky správně předvídána, formují-li jednotlivci svá očekávání racionálně a jsou-li
mzdy a ceny pružné, hospodářská politika není schopna ovlivňovat reálný důchod a zaměstnanost. Tvrzení, že
mění-li se hospodářská politika, mění se i chování ekonomických subjektů a proto je určitá hospodářská politika
dříve či později odsouzena k nezdaru, je nazýváno také Lucasova kritika. Lucasova kritika je jen speciálním
případem Goodhartova zákona: „Jakákoli odpozorovaná statistická závislost má sklon k tomu, aby se rozpadla,
je-li vystavena tlaku používáním pro kontrolní účely hospodářské politiky“8).
Na základě Lucasovy kritiky došlo k zásadnímu zpochybnění hospodářské politiky prováděné podle
ekonometricky získávaných vztahů. Toto zpochybnění je založeno na předpokladu, že odhady ekonomických
vztahů získáváné statistickou analýzou minulých ekonomických dat nejsou vhodným vodítkem pro
makroekonomickou hospodářskou politiku. Při změně hospodářské politiky se mění rovněž vztahy mezi
ekonomickými proměnnými a proto se vztahy získané statistickou analýzou později či dříve rozpadnou.
