Peněžní zásoba a reálné úrokové sazby
Předpokládejme, že se centrální banka rozhodne provádět operace na volném trhu zaměřené na nákup
cenných papírů. Efektem těchto operací je zvýšení rezerv komerčních bank a ty mohou nyní poskytnout větší
množství úvěrů. Růst nabídky úvěrů (zápůjčních fondů) ze strany komerčních bank vede k poklesu ceny těchto
zápůjčních fondů – reálné úrokové sazby. Pokles reálné úrokové sazby znamená rovněž pokles nominální úrokové sazby. Pokles reálných i nominálních úrokových sazeb vlivem růstu nabídky zápůjčních fondů bývá
označován za efekt likvidity.
Růst nabídky zápůjčních fondů znamená rovněž růst peněžní zásoby a růst agregátní poptávky. Růst
agregátní poptávky vede dále k růstu reálného důchodu a cenové hladiny. Růst reálného důchodu následně
povede k růstu poptávky po zápůjčních fondech, neboť i lidé, kteří neměli původně snahu vypůjčit si, začnou
uvažovat o získání úvěru. Zvýšená poptávka po zápůjčních fondech povede k růstu reálných úrokových sazeb, a
tedy i k růstu nominálních úrokových sazeb. Růst reálných i nominálních sazeb vyvolaný růstem reálného
důchodu bývá označován za důchodový efekt.
