Přirozená míra nezaměstnanosti a jev hysterese

Výše přirozené míry nezaměstnanosti závisí na historii (minulém vývoji nezaměstnanosti). Po období s vysokou mírou nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti roste.

Argument pro toto tvrzení můžeme najít v modelech s insidery a outsidery. Pracovníci se dělí na tzv. insiders (zaměstnaní) a outsiders (nezaměstnaní). Pokud člověk ztratí práci, mění se z insidera na outsidera. Odbory se však starají pouze o insiders, tzn. požadují pro ně růst mezd, což vede k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Outsiders se postupně stávají stále hůře zaměstnatelnými, protože ztrácejí zručnost, pracovní návyky – ztrácí lidský kapitál. Za těchto okolností nezaměstnanost nevyvolává tlak na pokles mezd a zároveň každé zvýšení mezd může vyústit do dalšího nárůstu nezaměstnanosti.

Náklady nezaměstnanosti
a) náklady frikční a strukturální nezaměstnanosti – čas potřebný k nalezení práce v důsledku nedokonalé informovanosti na straně nabídky a poptávky na trhu práce. Na druhé straně přínosem frikční a strukturální nezaměstnanosti je zlepšení alokace zdrojů v podobě pracovní síly

b) náklady cyklické nezaměstnanosti – pokles výstupu a ztráta efektivity, v důsledku neplného využívání zdrojů. Dále pokles příjmů státního rozpočtu a růst výdajů státního rozpočtu v důsledku zvýšení sociálních dávek