Poptávka po reálných penězích

Poptávka po reálných penězích (L) je klesající funkcí úrokové sazby (viz kap 6). Křivka poptávky po
penězích je definována pro určitý reálný důchod a úroková sazba se v jejím průběhu mění tak, aby byla zajištěna
rovnováha na trhu peněz. Je-li úroková sazba příliš vysoká, lidé se budou snažit držet méně peněz, než kolik jich
skutečně existuje a naopak. Stavová rovnováha na trhu peněz existuje pouze tehdy, je-li úroková míra
rovnovážná (rE), tj. taková, že lidé chtějí držet přesně tolik peněz, kolik se jich nachází v oběhu.
Rovnovážný mechanismus trhu peněz
Jakým způsobem je vlastně rovnováhy na trhu peněz dosaženo a jakým způsobem je tato rovnováha
obnovována? Představme si, že trh peněz v obr. 7.4 se nachází v bodě B. Existující úroková sazba (r2) je vyšší
než rovnovážná úroková sazba (rE) a lidé chtějí držet menší množství peněz (M/P2) než je nabízené množství
peněz (M/PE). To znamená, že lidé drží více peněz, než kolik považují za vhodné a budou se proto snažit
„přebytečných“ peněz zbavit. Lidé se budou snažit řídit své finanční záležitosti takovým způsobem, aby se
snížila jejich držba peněz a aby využili výhodné relativně vysoké úrokové sazby. Toho mohou dosáhnout tím, že
za „přebytečné“ peníze nakoupí finanční aktiva. Při dané úrokové sazbě r2 však bude existovat přebytečná
poptávka po finančních aktivech (všichni je budou chtít kupovat a nikdo prodávat). Přebytečná poptávka po
finančních aktivech bude eliminována tím, že vzroste jejich cena. Z mikroekonomie jistě víte, že mezi cenou
finančního aktiva a jeho výnosem (neboli úrokovou sazbou) existuje inverzní vztah. Míra výnosu z obligace (r)
je např. kupónová úroková platba (c) vydělená cenou (p) této obligace (r = c/p). Růst cen finančních aktiv tedy
automaticky znamená pokles výnosů těchto finančních aktiv neboli pokles úrokových sazeb.
Lidé se tedy snažili snížit svou držbu peněz tím, že je utráceli za výhodně úročená finanční aktiva. Jenže
všichni dohromady musíme držet tolik peněz, kolik jich v ekonomice obíhá, ať se nám to líbí či ne. Snaha utrácet
peníze za finanční aktiva proto nakonec vedla k tomu, že se úroková sazba dostala na úroveň, při které jsou lidé
ochotni existující množství peněz držet.