Proč reálný důchod na osobu?
Solowův model se zaměřuje na reálný důchod na osobu (na průměrnou produktivitu práce) z toho důvodu, že
právě tento údaj je vhodným vyjádřením životní úrovně v dané zemi. Reálný důchod na osobu (Y/L) obecně
roste, roste-li reálný důchod (Y) rychleji než pracovní síla (L). Pokud by však rostla pouze pracovní síla, a
kapitál a technologie by se neměnily, reálný důchod by sice rostl, ale v souladu se zákonem klesajících výnosů
by každý další pracovník vytvářel menší přírůstek reálného důchodu a reálný důchod na osobu by proto klesal.
Důležitou otázkou, na kterou se neoklasická teorie růstu snaží odpovědět je: „Jaký růst kapitálu je zapotřebí k
eliminaci klesajících výnosů z rostoucí pracovní síly?“ Základem zkoumání determinant růstu reálného důchodu
na osobu je zkoumání toho, jakým způsobem je tento růst důchodu na osobu (Y/L) ovlivněn růstem kapitálu na
osobu (K/L). Tuto otázku budeme studovat v následujících dvou částech této subkapitoly, přičemž v prvé z
těchto částech budeme předpokládat, že technický pokrok je nulový, zatímco ve druhé se zaměříme právě na
růstovou úlohu technického pokroku.
