Původní Phillipsova křivka
Tato křivka (obr. 13.1), která začala být brzy nazývána Phillipsovou křivkou, vyjadřuje negativní nelineární
vztah mezi zkoumanými veličinami. Pro každou míru nezaměstnanosti (U) tato křivka stanovuje očekávanou
míru mzdové inflace neboli změnu ve vývoji nominálních mzdových sazeb (w). Původní Phillipsova křivka
je v levé části strmá, což znamená, že relativně malému snížení míry nezaměstnanosti odpovídá relativně prudké
zvýšení míry růstu nominálních mzdových sazeb. V ploché části křivky relativně značnému poklesu (přírůstku)
míry nezaměstnanosti odpovídá malý vzestup (pokles) míry růstu nominálních mzdových sazeb.
Dejme tomu, že W1 představuje průměrnou nominální mzdovou sazbu v běžném období a W0 v období
základním. Míru mzdové inflace vypočítáme jako:
w = (W1 – W0)/W0 (1a)
Matematicky bývá původní Phillipsova křivka obecně zapisována ve tvaru:
w = – f(U – UN) (1b)
Tato rovnice říká, že míra mzdové inflace (w) klesá, když skutečná míra nezaměstnanosti (U) převyšuje
přirozenou míru nezaměstnanosti (UN) a naopak. V době, kdy A. W. Phillips své závěry formuloval, však nebyla
koncepce přirozené míry nezaměstnanosti obecně přijata a jeho verze křivky není zobrazením kauzálního vztahu.
