Z rovnice (10)
Z rovnice (10) víme, že ekonomika je v rovnováze, když Y = Ep. Chceme-li získat podmínku rovnovážného
důchodu, odečteme indukovanou spotřebu od obou stran rovnice a dostáváme:
indukované úspory + indukované daně = E0P (25)
Rovnici (25) můžeme přepsat pomocí symbolů do tvaru:
[mps(1 – t) + t]Y = E0P (26)
Výraz v hranaté závorce na levé straně rovnice (26) představuje část důchodu, která není určena na spotřebu.
Jde o část důchodu připadající na úspory mps(1-t) a část jdoucí státu jako příjem z důchodové daně (t). Protože
tyto dvě části důchodu představují únik z výdajového toku, nazýváme jejich součet mezní mírou úniku (mlr):
mlr = mps(1 – t) + t = 1 – mpc(1 – t) (27)
Rovnovážný důchod můžeme získat úpravou rovnice (26):
Y = E0P/mps(1 – t) + t = E0P/mlr = 100/(0,25.0,8) + 0,2 = 250 (28)
Změnu rovnovážného důchodu získáme jako změnu autonomních výdajů dělenou mezní mírou úniku:
dY = dE0P/mlr
2) V modelu označujeme za indukovanou daň pouze daň důchodovou, což je základní forma přímé daně. Kromě přímých daní
existují rovněž nepřímé daně, tj. daň z obratu nebo daň z přidané hodnoty, které jsou placeny prostřednictvím nákupu
spotřebního zboží. V našem modelu je ovšem spotřeba funkcí důchodu a proto lze i daně nepřímé považovat za daně
indukované.
