Způsob sestavování platební bilance

Způsob sestavování platební bilance není samozřejmě celosvětově stejný. Liší se podle toho, zda je kurs
měny dané země fixní nebo je plovoucí, dále podle toho, zda je daná měna plně konvertibilní nebo jen zčásti, a
podle toho, zda daná měna slouží jako mezinárodní rezervní měna (účtování americké platební bilance je např.
dosti odlišné od praxe v jiných zemích) nebo ne. Česká koruna má svůj kurs relativně fixní, je pouze
omezeněsměnitelná a není měnou rezervní, proto zjednodušená a obecná verze platební bilance v tab. 16.1
relativně vyhovuje našim potřebám.
Bilance na běžném účtu
Bilance na běžném účtu zachycuje čistý tok zboží, služeb a jednostranných transferů mezi zeměmi. Zahrnuje
především obchodní bilanci, což je rozdíl mezi exportem a importem zboží. Bilance na běžném účtu dále
obsahuje bilanci služeb, tj. export a import služeb (tzv. neviditelný export a import), čímž se rozumí příjmy z
turistiky, příjmy za finanční služby (bankovní poplatky, pojistné) nebo příjmy za mezinárodní dopravu. Některé
statistiky zahrnují do bilance služeb také výnosy z investic v zahraničí (úroky a dividendy jsou brány jako
služby, neboť představují platby za použití kapitálu) a příjmy z práce v zahraničí. Některé statistiky naopak tyto
položky z bilance služeb vyčleňují a uvádí je zvlášť jako bilanci výnosů ze služeb faktorů v zahraničí. Důvod je
ten, že zatímco příjmy za klasické služby jsou příjmy z prodeje statků, výnosy z investic a práce v zahraničí jsou
příjmy z prodeje služeb výrobních faktorů. Rozdíl mezi exportem zboží a služeb a importem zboží a služeb je
nazýván výkonová bilance. Jednostranné transfery zahrnují dary, příspěvky, penze, mezivládní pomoci a jiné
transfery, za které nejsou z druhé strany vyžadovány žádné jiné služby.